Řecké přídavné jméno pro něco, co jde proti tomu, co by člověk běžně čekal, může působit zvláštně a až protichůdně. V širším smyslu se tím označuje i výrok, který vypadá jako rozpor, ale při správném výkladu může dávat smysl a upozorňuje na skryté předpoklady.
V lékařství pulsus paradoxus, tedy paradoxní puls, kdy je tep při nádechu hůře hmatný nebo výrazně zeslábne a při výdechu se naopak zřetelněji zesílí. Bývá to popisný znak u některých srdečních a plicních stavů spojených se změnami tlaku v hrudníku, například u srdeční tamponády nebo těžkého astmatu.