Doprovodné složky mluveného projevu, které nejsou přímo obsahem slov, ale výrazně ovlivňují, jak sdělení vyzní. Patří sem zejména vlastnosti hlasu a melodie řeči, například zabarvení a síla hlasu, tempo a práce s pauzami, a také neverbální signály jako mimika či pohyby rukou. Často nesou informace o emocích, vztahu k posluchači nebo o míře jistoty mluvčího.