Způsob podání účinné látky do těla mimo zažívací trakt, tedy ne užitím ústy, často injekčně nebo infuzně. Využívá se zejména tehdy, když je potřeba rychlejší nástup účinku, přesnější dávkování nebo když pacient nemůže spolehlivě polykat a vstřebávání ze střeva by bylo nejisté.