-plazie, slovotvorný formant (přípona) v lékařské a biologické terminologii. Pochází z řec. plásis, utváření, formování, vývoj, od slovesa plássein, tvořit. Vázaně se připojuje k předponám či kmenům a tvoří názvy procesů a stavů souvisejících s tvorbou, růstem nebo přestavbou tkání, případně s vrozenou vývojovou odchylkou orgánu. V patologii často odkazuje na změnu buněčné proliferace a uspořádání tkáně, takže se liší od -trofie, jež označuje zvětšení buněk bez jejich zmnožení. Příklady: hyperplazie (zmnožení buněk), hypoplazie (nedostatečný vývoj), aplazie (chybění vývoje), dysplazie (porucha zrání), metaplazie (přeměna typu tkáně), neoplazie (novotvorba, typicky nádor). V češtině převažuje pravopis -plazie, řidčeji se vyskytuje podoba -plasie podle latiny a angličtiny.