-zem, vázaný slovotvorný prvek (druhá část složenin a spřežek), pokračování staršího tvaru zem, původně akuzativu podst. jména země (dnes zemi). V řadě případů vznikl jako součást srůstu typu tu zem → tuzem nebo cizí zem → cizozem. Označuje zemi jako kraj, území nebo stát, často v protikladu domácí vs cizí. V současné češtině se uplatňuje hlavně v ustálených pojmenováních tuzem ‘domácí země’ a cizozem ‘cizí země, zahraničí’ a v jejich odvozeninách tuzemský, tuzemsko, cizozemský, cizozemí, dále v zeměpisných názvech typu Nizozemí. Okrajově se připomíná i knižní podzem ve významu podzemí. Prvek není produktivní, nové složeniny se s ním tvoří výjimečně a jeho užití bývá knižní nebo administrativní. Zápis se spojovníkem v hesláři vyznačuje, že nejde o samostatné slovo a v běžných tvarech se píše dohromady.