(jaz.) jmenný člen přísudku, který se pojí se sponovým slovesem typu být a tvoří obsahové jádro přísudku jmenného se sponou. Vyjadřuje vlastnost, zařazení nebo identitu podmětu, nejčastěji je vyjádřen podstatným nebo přídavným jménem a v češtině se u jmenné části často objevuje instrumentál. Např. Je lékařem.