1) nízká úroveň kultury a hospodářského i společenského rozvoje, nevyspělost. 2) (přeneseně, hanlivě) zaostalost, jednoduchost až prostoduchost a naivita. 3) (odborně) v evropském umění 20. století výrazný směr, který znovuobjevuje archaické „primitivní“ umění (zejména africké sochařství a jazz), oceňuje tvorbu samouků a naivních autorů i dětské vidění světa, novoprimitivizmus.