V bahá’í víře jde o učení, podle něhož jednotlivé náboženské tradice nepředstavují nesouvisející a soupeřící systémy, ale navazující části jednotného Božího záměru. Boží vedení se lidstvu odkrývá postupně prostřednictvím Božích projevů /mazhar/, přičemž každé zjevení je přizpůsobeno možnostem a potřebám lidí v dané etapě dějin.