V medicíně a psychiatrii se tím označuje stav, kdy člověk navenek připomíná nemocného demencí, například má potíže s pamětí, soustředěním nebo je výrazně zpomalený, ale nejde o skutečný trvalý úbytek rozumových schopností. Kognitivní výkon je spíše dočasně zablokovaný nebo utlumený, typicky v souvislosti s psychickými poruchami, často s depresí či dlouhodobým stresem, a po léčbě vyvolávající příčiny se může výrazně zlepšit. Pojmenování vychází z řeckého pseudes a latinského dementia.