Proces, při němž se během ontogeneze postupně utváří a mění duševní život člověka, tedy jak se vyvíjejí psychické funkce, prožívání a způsoby jednání od vědomých zkušeností až po nevědomé regulační mechanismy v souvislosti se zráním nervové soustavy i vlivy prostředí.
V klinické psychologii a psychiatrii označení pro vznik psychických obtíží či poruch, které jsou podmíněny především psychickými faktory, například dlouhodobou zátěží, vnitřními konflikty nebo traumatem, a nejsou primárně vyvolány organickým onemocněním.