V psychologii jde o teoretické stanovisko, podle něhož je lidské jednání ve velké míře utvářeno konkrétními okolnostmi a sociálním kontextem právě probíhající situace, zatímco stálé rysy osobnosti mají menší vysvětlující sílu. V sociální psychologii se tento přístup často staví proti dispozičním výkladům a zdůrazňuje vliv rolí, norem a tlaku prostředí.