Oblast psychodiagnostiky, která se snaží psychické procesy, schopnosti a stavy převést na měřitelné ukazatele, aby je bylo možné popsat, porovnávat a sledovat jejich změny. Využívá především testy a škály, pomocí nichž se posuzuje třeba úroveň kognitivního výkonu, některé osobnostní charakteristiky nebo odolnost vůči zátěži, a současně se zkoumá, jak spolu tyto vlastnosti souvisejí. Součástí je i konstrukce a ověřování nástrojů, práce s normami a standardizací a hodnocení kvality měření, typicky přes pojmy jako spolehlivost a validita, často s podporou statistických metod včetně moderních modelů typu item response theory. Někdy se pro tento směr používá i označení psychometrie a historicky navazuje na výzkumy individuálních rozdílů z konce 19. století, z nichž postupně vzešly rané testy schopností a první prakticky využívané škály inteligence spojované například s Alfredem Binetem.