Náboženský a životní směr části protestantů, rozšířený hlavně v anglickém prostředí po reformaci, který usiloval o „očištění“ víry i církevních zvyklostí a prosazoval velmi přísná pravidla chování, silnou sebekázeň a střídmost až asketický způsob života. Typický byl důraz na osobní zbožnost, četbu Bible a jednoduchost bohoslužeb.
V běžném, přeneseném užití označení pro přehnaně přísnou morálku a odmítání radostí života, kdy se klade velký důraz na skromnost, cudnost a kontrolu vlastního chování i chování druhých.