V lékařství označení pro reflexoterapii, tedy léčbu založenou na vyvolání a využití nervových reflexů. Terapeut záměrně působí na periferní receptory, nejčastěji v kůži, svalech či pojivové tkáni, aby přes reflexní oblouky ovlivnil bolest, napětí svalů, prokrvení a další funkce. V praxi se uplatňují hlavně manuální zásahy a vybrané postupy fyzikální terapie, často na dobře dostupných reflexních zónách. Etymologicky vychází z lat. reflexus a z ř. therapeia.