V materiálových vědách jde o schopnost látky snášet zatížení nebo ráz, dočasně se deformovat a po odeznění síly se vrátit téměř do původního stavu, aniž by došlo k trvalému poškození. Souvisí to s pružností, pevností a tím, kolik energie umí materiál pohltit.
V psychologii označuje osobní odolnost, tedy schopnost čelit stresu a nepříznivým událostem, přizpůsobit se změně a po nezdaru znovu obnovit běžné fungování. Podporuje ji například sociální opora, smysluplné cíle, schopnost regulovat emoce a učit se ze zkušeností.
V oblasti organizací, IT a kritické infrastruktury je to vlastnost systémů, které i při poruše nebo neočekávaném zatížení udrží klíčové služby, případně se umí rychle zotavit. V praxi se posiluje zálohováním, redundancí, plánem obnovy a pravidelným testováním krizových postupů.
V ekologii tím lze popsat schopnost ekosystému přečkat narušení, jako je sucho, požár nebo tlak škůdců, a znovu se stabilizovat při zachování hlavních funkcí, například koloběhu živin a celkové produktivity.