Fyzikální materiálový parametr vyjadřující, jak silně daná látka brání průchodu elektrického proudu, tedy jak velký odpor klade už na úrovni své podstaty a ne kvůli tvaru či velikosti vzorku. Souvisí s elektrickou vodivostí jako její převrácená veličina a obvykle se mění například s teplotou nebo složením materiálu.
V geofyzice jde o elektrickou vlastnost hornin a půd využívanou při odporových měřeních v terénu. Podle naměřených hodnot se dá odhadovat například míra zavodnění, zasolení nebo změny struktury podloží.