V přírodních vědách, technice i medicíně jde o situaci, kdy se něco v systému udrží a neodchází nebo se neuvolňuje obvyklým tempem, typicky třeba při zadržování vody v krajině nebo při hromadění tekutin v organismu.
V psychologii a vzdělávání označuje míru, s jakou si člověk dokáže naučené informace uchovat a po určité době znovu vybavit, tedy jak dlouho poznatek přetrvá v paměti.