Obecně jde o postoj, kdy člověk nepřijímá tvrzení automaticky, ale zůstává opatrný a raději si je ověřuje. Vede to k uváženému posuzování argumentů, k prověřování důkazů a k snaze dobrat se co nejspolehlivějšího poznání.
Ve filozofii označuje směr či přístup zdůrazňující, že jistota může být problematická a že je rozumné dočasně zdržet konečný soud, dokud nejsou k dispozici přesvědčivé důvody. Skepsis tak funguje jako nástroj kritického zkoumání a kontroly domněnek.