Děj, při němž se živá tkáň postupně mění v tuhou a méně pružnou, často vlivem přibývání vaziva nebo ukládání dalších látek, takže vzniká ztvrdnutí a může se zhoršovat funkce postižené části těla.
U některých živočichů, zejména členovců, označuje zpevnění původně měkkého povrchu těla po svlékání, kdy se obal chemicky „vytvrdí“ a získá větší odolnost.
V biologii rostlin jde o tvrdnutí pletiv související se zesílením buněčných stěn, které zvyšuje mechanickou pevnost a snižuje poddajnost orgánů.