Analytická laboratorní metoda, jejíž pojmenování se odvozuje mimo jiné od l. spectrum a řeckých kořenů vztahujících se ke světlu. Sleduje, jak se změní intenzita elektromagnetického záření po průchodu vzorkem nebo po jeho pohlcení při zvolené vlnové délce, případně v určitém spektrálním rozsahu. Z hodnot propustnosti nebo absorbance se pak obvykle vypočítává koncentrace rozpuštěných látek, často s oporou v Beerově-Lambertově zákonu, a měření lze využít i k rozlišení sloučenin podle jejich absorpčního spektra.