Směr uvažování, v němž se výklad skutečnosti opírá hlavně o individuální prožívání a vlastní stanovisko člověka, tedy o to, jak věci vnímá a hodnotí konkrétní jedinec spíše než o nestranná či ověřitelná měřítka. V běžné komunikaci se tím často míní sklon posuzovat situace „přes sebe“ a dávat přednost osobní zkušenosti před obecně sdílenými kritérii.