V psychologicko-filozofickém pojetí jde o označení pro konkrétního člověka tak, jak skutečně existuje a prožívá sám sebe. Jeho psychika i osobnost jsou už nějak utvořené a mohou být v souladu, nebo naopak v rozporu s tím, co vyjadřuje jeho subjekt mezný či možný, tedy s hraničními limity a s potenciální, zatím nenaplněnou podobou vlastního já. Pojem se používá k rozlišení aktuální, reálně žité identity od její ideální nebo teprve uskutečnitelné varianty.