Psychoterapeutická metoda, která pracuje s cílenou sugescí, nejčastěji v hypnotickém stavu nebo v lehkém transu, ale může fungovat i bez hluboké hypnózy, pokud je vytvořen důvěrný kontakt mezi terapeutem a klientem. Neopírá se hlavně o logické rozbory a racionální přesvědčování, spíše ovlivňuje emoce, očekávání, představivost a míru sugestibility, čímž může usnadnit změnu prožívání i chování. Způsob vedení se přizpůsobuje člověku: někomu vyhovují jasné a direktivní instrukce od výrazně vedoucího terapeuta, jiný lépe reaguje na jemnější, permisivní a podpůrný styl, který posiluje pocit bezpečí. V klinické praxi se tento přístup uplatňuje například při práci s úzkostí, stresem, návykovými vzorci nebo při zvládání bolesti a vyžaduje citlivé zacházení s autonomií klienta.