Sympatie vůči druhému člověku, tedy přívětivě zabarvená náklonnost a pocit, že je nám někdo blízký. Často se pojí s empatií a ochotou sdílet jeho prožívání nebo mu přát dobro.
Obecně také soulad či vzájemná „afinita“ mezi jevy nebo částmi celku. V některých odborných a historických souvislostech se tím myslí i představa, že různé věci na sebe reagují vnitřním propojením, například mezi orgány v rámci těla nebo jako kosmická propojenost světa.