Synekdocha je jazykový a stylistický prostředek, při němž se jedno pojmenování nahrazuje jiným na základě kvantitativního vztahu mezi částí a celkem. Nejčastěji jde o použití názvu části místo celku nebo naopak názvu celku místo jeho části. Synekdocha se obvykle považuje za zvláštní druh metonymie, protože význam se nepřenáší na základě podobnosti, ale na základě věcné souvislosti.
Při typu označovaném latinsky jako pars pro toto – část za celek – označuje část celý objekt nebo skupinu. Například ve větě „ani noha tam nevkročila“ zastupuje slovo noha celého člověka nebo lidi obecně. Podobně může „střecha nad hlavou“ označovat celý dům. Opačný postup se nazývá totum pro parte – celek za část. Například ve větě „celá škola se radovala“ nemusí jít o budovu, ale o žáky a zaměstnance školy.
V širším pojetí může synekdocha zahrnovat také vztah mezi druhem a rodem, jednotným a množným číslem nebo konkrétním jednotlivcem a celou skupinou. Používá se nejen v literatuře a rétorice, ale běžně také v každodenní řeči, publicistice a ustálených slovních spojeních. Často si ji ani neuvědomujeme, protože některá synekdochická pojmenování se stala běžnou součástí jazyka.
Název pochází z řeckého synekdochē, přibližně ve významu společné či související pojímání. Synekdocha se od metafory liší tím, že není založena na podobnosti, ale na skutečném vztahu části a celku nebo na jiném vztahu rozsahu pojmů.