V křesťanské teologii pojem pro učení, podle něhož se na díle spásy a duchovního růstu podílí jak Boží milost, tak i lidská spoluúčast, tedy svobodná odpověď člověka na Boží působení.
V medicíně a farmacii označení pro situaci, kdy se léčebný účinek zesílí při současném podání více léčiv s obdobným působením, takže společný efekt je výraznější než u jednotlivého přípravku, někdy i za cenu vyššího rizika nežádoucích účinků.