V křesťanské teologii pojem pro učení, podle něhož se člověk na svém obrácení a spáse nepodílí jen pasivně, ale svobodně spolupracuje s Bohem a jeho milostí.
V medicíně a farmakologii označení pro situaci, kdy společné užití více léků s podobným působením vyvolá výraznější léčebný efekt, než jaký by daly při podání odděleně, někdy se tím může zesílit i riziko nežádoucích účinků.