(z lat.) v jazykovědě postup, kdy se z vybraných textů cíleně excerpují doklady a jejich výskyty se následně sčítají, aby bylo možné popsat četnost určitých jazykových jevů. Šlo o tradiční statisticky orientovanou metodu používanou hlavně před nástupem počítačového zpracování a jazykových korpusů.