Lékařský termín pro změknutí a následné ochabnutí tarsu, tedy tuhé vazivové ploténky, která dává víčku tvar a oporu. V důsledku tohoto oslabení je tarzální část víčka výrazně poddajnější a může se snadněji vychylovat. Původ názvu se vykládá z řečtiny, tarsos jako tarsus a malakia ve smyslu měknutí.