Obecně označuje završení nebo konečnou hranici dění, tedy stav, kdy je něco uzavřeno a dál už nepokračuje.
Ve filozofii jde o představu účelu a posledního cíle, k němuž směřuje jednání a který mu dává smysl, často se vztahuje i k otázce smyslu lidského života a v aristotelské tradici se pojí s myšlenkou cílové příčiny.