Laboratorní analytická metoda, při níž se opticky stanovuje míra zákalu kapaliny, typicky roztoku nebo suspenze. Využívá toho, že drobné částice v tekutině rozptylují nebo zeslabují procházející světlo, takže z naměřené hodnoty lze usuzovat na množství rozptýlených částic nebo nepřímo na koncentraci sledované látky. Název je odvozen od latinského turbidus ve významu kalný a z přípony -metria jako měření.