Typy symptomů a syndromů v psychologii - význam slova
Typy symptomů a syndromů v psychologii
V psychologickém hodnocení osobnosti se projevy a příznaky často řadí podle toho, jak silně vypovídají o stabilních rysech člověka. Existují nahodilé projevy, které jsou vyvolané momentální situací a pro daného jedince nejsou typické, například nechtěně pronesený nevhodný výraz. Dále se rozlišují sekundární, tedy spíše doprovodné znaky, jež mohou souviset s věkem, skupinovou normou nebo sociální rolí a při posuzování se berou jako méně podstatné, třeba výrazná gestikulace nebo zdvořilost přizpůsobená okolnostem. Oproti tomu centrální symptomy lépe vystihují jedinečnost osobnosti a mají vysokou diagnostickou cenu, například dlouhodobě dominantní styl jednání nebo opakované nedodržování domluv. Nejdůležitější jsou kardinální neboli signifikantní symptomy, které bývají výrazné, trvalé a rozhodující pro pochopení hlavních vlastností, například mimořádně vyhraněná zodpovědnost nebo dlouhodobě kolísavá emotivita. Takové třídění se využívá i při práci se syndromy, protože pomáhá odlišit klíčové znaky od těch pouze přidružených.