Jazyková pohotovost, při níž člověk spolehlivě rozlišuje významy slov a obratů, rychle pochopí sdělení druhých a umí své myšlenky formulovat přesně a srozumitelně. Zahrnuje cit pro kontext, vhodnou volbu slov a plynulou práci se slovní zásobou.
V psychologii a pedagogice jde o složku kognitivní výbavy spojenou s jazykem, která se posuzuje při hodnocení porozumění a práce se slovními významy. Často se řadí ke krystalizované inteligenci a bývá ovlivněna zkušeností, vzděláním i čtenářskými návyky.