Psychokorektivní přístup v psychologii a terapii, který vychází z předpokladu, že když se pod odborným vedením cíleně a dlouhodobě mění způsob, jak člověk používá jazyk v kontaktu s druhými (typicky v rozhovoru, někdy i v psané formě), může to postupně ovlivnit jeho prožívání, sebehodnocení i ustálené vzorce chování. Využívá nácvik, zpětnou vazbu a vědomé formování vyjadřování tak, aby se podpořily žádoucí změny v osobnostním fungování.