Latinský výraz pro chlup nebo jemné ochlupení, případně pro malý chomáček srsti či vláken.
V anatomii a histologii jde o klk, tedy drobný prstovitý výběžek sliznice nebo tenké povrchové blány. Zvětšuje plochu tkáně a často obsahuje drobné cévy, proto je významný například ve střevě, kde se používá přídomek intestinalis a souvisí se vstřebáváním živin. U pavučnice se uvádějí klky s označením arachnoidealis, které se podílejí na návratu mozkomíšního moku do žilního systému.