Vnímání vycházející z vnitřních orgánů a autonomních tělesných pochodů, tedy prožívání signálů „zevnitř těla“ (například změn napětí, nevolnosti či tlaku), které se často projevuje jako hluboce prožitkový, niterný pocit. V psychologii a neurovědách se řadí k interocepci a ovlivňuje regulaci emocí i reakce organismu na zátěž.