Vůle je samostatná psychická funkce, která uspořádává a řídí lidské jednání. Umožňuje vědomě zvolit směr, zmobilizovat síly a vytrvat při dosahování záměru i přes vnější překážky, únavu nebo vnitřní pokušení. Pozorujeme ji v chování, v praktickém životě, v pracovních návycích i ve schopnosti dotahovat úkoly do konce. Jádrem je seberegulace, tedy sebeovládání, kontrola impulzů, řízení pozornosti a schopnost odložit okamžité uspokojení ve prospěch dlouhodobějších cílů. Nelze ji jednoduše převést jen na emoce nebo na rozum, často naopak stojí proti spontánním pudovým a afektivním tendencím, přesto s motivací a emocemi úzce spolupracuje, protože bez nich by chyběla energie k činu. Silná vůle se projevuje relativní autonomií vůči momentálním citovým stavům a stabilním, intenzivním chtěním, které podporuje pocit identity, sebedůvěru i převzetí odpovědnosti za vlastní volby. Může mít podobu aktivního prosazení určité činnosti, ale také inhibice, tedy záměrného zastavení či potlačení nevhodné reakce. Rozvíjí se především dlouhodobým tréninkem v náročnějších situacích, typicky v práci a při systematickém nácviku, a souvisí s výkonnými funkcemi mozku, zejména s oblastmi prefrontální kůry. V běžném průběhu volního aktu se obvykle nejprve objeví pohnutka, poté člověk zvažuje možnosti a nakonec přechází k realizaci záměru.