pec nebo topeniště sloužící především ke kovářským účelům, kde se vysokou teplotou rozpaluje a zahřívá kov pro jeho následné zpracování. Je obvykle vybavena měchem nebo ventilátorem pro dmýchání vzduchu a tím dosažení vysokých teplot potřebných pro žhavení a tavení kovů. Výheň byla historicky nezbytným zařízením v kovářských dílnách, kde umožňovala kovářům tvárně zpracovávat železo a další kovy. Základní součástí tradiční výhně je ohniště, dmychadlo a komín pro odvod kouře
V současnosti se výheň používá i v přeneseném významu pro označení velmi horkého místa nebo prostředí.