Dočasné období zvýšené zátěže a nejistoty, které vzniká při běžných, očekávaných a poměrně dobře předvídatelných přechodech mezi životními etapami. Objevuje se tehdy, když se člověk musí rychle přizpůsobit nové roli nebo změněným podmínkám, například při osamostatňování, vstupu do rodičovství nebo při zásadní proměně pracovního a rodinného uspořádání. Na rozdíl od krizí vyvolaných náhlým traumatem mívá normativní charakter a často odeznívá po zvládnutí vývojových úkolů, někdy i s posunem k větší zralosti.