Ve výchově a vzdělávání vychází z poznání, že člověk prochází postupnými vývojovými fázemi, a proto bere v úvahu jak viditelné, tak hůře postřehnutelné souvislosti biologického zrání, psychického vývoje i vlivu sociálního prostředí. Na jejich základě upravuje cíle, obsah i způsoby práce tak, aby odpovídaly aktuální vývojové úrovni a potřebám konkrétního jedince.