Vědomé hledání udržitelné rovnováhy mezi pracovním nasazením a soukromým životem, tedy nastavování hranic a priorit tak, aby vedle povinností zůstával reálný prostor pro vztahy, odpočinek, zájmy i péči o zdraví. Cílem bývá dlouhodobá spokojenost a menší riziko chronického stresu nebo vyhoření.
V oblasti personalistiky a řízení lidí označuje přístup, kdy se organizace snaží vytvářet podmínky umožňující zaměstnancům lépe sladit práci s osobními závazky, například pružným rozvržením pracovní doby nebo možností pracovat na dálku. Taková opatření mohou zlepšovat stabilitu týmu i pracovní výkon.