Zruinovaný, přídavné jméno, původně příčestí trpné od slovesa zruinovat. Vyjadřuje, že je někdo nebo něco přivedeno do zkázy nebo do krajně nepříznivého stavu a jen obtížně obnovitelné. Nejčastěji se užívá v ekonomickém významu: majetkově zničený, zadlužený, stojící na prahu bankrotu (zruinovaný podnik, rodina, státní finance). Dále označuje fyzickou devastaci věcí a staveb: rozpadlý, zchátralý, zpustošený (zruinovaný dům po válce). V přeneseném smyslu se vztahuje i na člověka či zdraví: úplně vyčerpaný, psychicky nebo tělesně zničený. Předpona z- zdůrazňuje dokončený, výsledný stav. Stylově je spisovné, často expresivní a v publicistice hodnotící. Synonyma: zničený, zdevastovaný, zchudlý, zbankrotovaný. Etymologicky navazuje na ruina a ruinovat, převzato přes němčinu z francouzského ruiner, původem z latinského ruina, zřícenina, pád.