a libelis (správně lat. a libellis, též ab libellis) je latinský úřední titul doslova „od žádostí, od podání“ podle slova libellus „lístek, spisek, písemná prosba“. V římské císařské kanceláři označoval tajemníka či referenta, který přijímal a třídil petice adresované panovníkovi a připravoval návrhy odpovědí, z nichž vznikaly císařské reskripty. Titul se překládá i jako petiční tajemník nebo referent pro stížnosti. Funkce patřila k okruhu císařských sekretářů vedle ab epistulis nebo a rationibus a mohla mít značný vliv na každodenní správu i vývoj práva. V novověké latině se výraz někdy užívá i pro obdobnou kancelářskou agendu u církevních či státních úřadů. V češtině se objevuje hlavně v odborných historických a právních textech jako nesklonný výraz, často psaný kurzívou.