Abionyma (sg. abionymum, z řec. a- ve významu ne, bios život a onoma jméno) jsou v onomastice vlastní jména označující neživé objekty, látky nebo děje. Zahrnují především názvy neživé přírody a kosmických těles, například toponyma, hydronyma, oronyma či astronyma, často i jména pohoří, ostrovů, řek, moří nebo meteorologických jevů. Mívají podobu jednoslovnou i víceslovnou a vznikají jak z domácích apelativ, tak přejímáním a adaptací cizích názvů. Slouží k jednoznačné identifikaci jednotlivin, proto se zkoumá jejich původ, motivace, pravopis, výslovnost i skloňování v běžných textech a na mapách. Protikladem jsou bionyma vztahující se k živým organismům. V češtině se termín užívá hlavně v množném čísle, jednotné číslo je spíše odborné. Hranice mezi abionymy a chrematonymy není jednotná: chrematonyma se často vyčleňují pro názvy lidských výtvorů a institucí.
Příklady použití ve větách
V semináři z onomastiky jsme třídili abionyma podle toho, zda označují vody, reliéf nebo kosmické objekty.
Do databáze jsme doplnili abionyma z historických map, protože se jejich pravopis v čase měnil.
Při překladu turistických průvodců je důležité zachovat abionyma v ustálené podobě a nepřekládat je doslova.
Abionyma se v publicistice často skloňují kolísavě, zejména když mají cizí zakončení.
Zatímco bionyma se vztahují k živým druhům, abionyma pojmenovávají neživé útvary a jevy.