V latině jde o podstatné jméno rodu středního, v genitivu acuminis. Vyjadřuje špičaté zakončení nebo výběžek, typicky hrot či ostrou hranu předmětu, někdy i úplný vršek.
Přeneseně se tento výraz používá také pro duševní pronikavost, tedy schopnost rychle a přesně rozlišit podstatné a vystihnout jádro věci.