Agonista (z řec. agón, zápas) je v biologii a medicíně činitel, který po navázání na receptor vyvolá jeho aktivaci a spustí signální děje vedoucí k účinku v buňce, tkáni nebo celém organismu. Obvykle jde o léčivo či endogenní mediátor, který se vyznačuje afinitou k receptoru a vlastní účinností, tedy schopností receptor zapnout. Agonisté mohou být selektivní pro určitý podtyp receptoru a jejich síla se popisuje mj. potencí a maximem účinku. Plný agonista vyvolá maximální možnou odpověď daného systému, částečný agonista dosahuje nižšího maxima a může s plným agonistou soutěžit. Protikladem je antagonista, jenž receptor obsadí bez aktivace. V terapii se agonisté využívají k napodobení či posílení přirozené signalizace, ale při předávkování mohou vyvolat toxickou nadstimulaci. Ve fyziologii se slovem agonista označuje také hlavní sval vykonávající pohyb proti antagonistu a spolupracující se synergisty.
Příklady použití ve větách
Inhalovaný agonista β2-adrenergních receptorů u pacienta rychle uvolnil bronchospasmus.
Při titraci dávky agonisty lékař sledoval tepovou frekvenci i třes rukou.
Částečný agonista obsadí receptor, ale nedokáže vyvolat plnou odpověď.
Během dřepu je kvadriceps hlavní agonista a hamstringy působí jako antagonisté.
Experiment zopakovali s novým agonistou dopaminových receptorů, aby ověřili selektivitu účinku.