V řízení organizací a práci s lidmi jde o pojetí, které nepočítá s jedním univerzálně nejlepším stylem vedení. Vychází z toho, že účinný způsob řízení se volí podle konkrétních okolností a jeho úspěch závisí na tom, jak dobře odpovídá situačnímu kontextu, například povaze úkolu, míře nejistoty v prostředí nebo zkušenosti týmu.