Stav výrazného útlumu psychické i tělesné aktivity, kdy člověk téměř nemá vnitřní podněty k tomu, aby něco inicioval nebo cíleně dokončoval, a reaguje spíše pasivně. V klinické praxi se může objevovat například u některých duševních onemocnění jako součást negativních příznaků a souvisí s dysmotivačním i amotivačním syndromem.