V medicíně jde o popis zvláštního hlasového projevu, při němž hlas při poslechu působí výrazně dutě a rezonuje až kovově, podobně jako zvuk vznikající při foukání do prázdné nádoby. Název je odvozen z řeckého pojmenování pro amforu a pro hlas a nález se typicky váže na stavy s dutinou v plicní tkáni nebo na některé formy pneumotoraxu, kde se zvuk může volně ozývat v prostoru.