V lékařství, hlavně v očním lékařství, jde o označení pro stav, kdy se neuplatňuje astigmatická vada, protože zakřivení rohovky a optických částí oka vede k tomu, že se světelné paprsky sbíhají do jednoho ohniska a obraz není typicky „roztažený“ či deformovaný jako u astigmatismu. Termín má původ v řečtině a někdy se používá i ve smyslu vidění zbaveného této vady díky vhodné korekci.
V technické optice a ve fotografii se tím myslí optická soustava navržená tak, aby netrpěla astigmatickou aberací, takže zachovává dobrou ostrost nejen ve středu, ale i v okrajových částech zorného pole.